PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Obalu "páté" řadovky ELLENDE dominuje fešně oděná selka-kmotřička zalévající krví (?) jakýsi bizarní květináč, v němž přebývají stonožky a raší nejrůznější druhy hub (odvážně tipuji voskovku hořkou a křemenáče osikového). Až na křemenáče jsou všechny další složky více méně nejedlé, leč v žádném případě nejsou jedovaté, natožpak smrtelně. Stejně je to i s hudbou ELLENDE, ač žánrově spadá do nepřátelské škatulky "black metal", rozhodně nejde o nic konfliktního či snad dokonce nebezpečného.
Rakušany jde jednoduše zařadit do skupiny podobných germánských kapel, které se věnují black metalu, nicméně k němu přidávají různé zjemňující charakteristiky typu "post", "melodic" nebo "melancholic". Hodně z vás asi bude znát HARAKIRI FOR THE SKY, méně pak už IMPERIUM DEKADENZ, KARG nebo výtečné leníky WALDGEFLÜSTER. Pokud k tomu ještě přidáme třeba VVILDERNES, atmosféru Italů ENISUM a lehký dotek WOODS OF DESOLATION, získáme dobrou představu o produkci ELLENDE. Ovšem pozor, neberte si z těchto kapel to nejlepší, raději to průměrné, ničím neurážející, ale ani ničím výrazně nečnící nad hladinu žánrového standardu. Spíše přemýšlivě plynoucí (jistě, samozřejmě dojde i na povinný blastbeating, ale neděje se tak příliš často), po povrchu klouzající a celkově příjemně se poslouchající deska. Ve finálním mixu najdete vše, rozostřená fragilní tremola, tklivé vybrnkávačky i atmosférické, melancholicky-zadumané pasáže. Nikam se neběží, nikam se nechvátá. Padesát minut odpočinku na měkkém lesním mechu uběhne jako voda, zrelaxujete unavenou mysl a zase jdete o dům dál. Byl to krátký letní sen, možná si na ELLENDE ještě někdy vzpomenete.
(Pro pořádek dodávám, že toto album není nic jiného než znovu nahraná druhá řadovka "Todbringer", proto ono "páté" v prvním odstavci).
Znovuvydání jednoho ze skrytých soft-blackových manifestů z Rakouska. Solidní zpěvník, nicméně hned kousek v lese za hranicemi se zrodily lepší desky.
6 / 10
Lukas Gosch
- všechny nástroje
1. Am Sterbebett Der Zeit
2. Ballade Auf Den Tod
3. Verehrung
4. Scherben Teil I
5. Scherben Teil II
6. Versprochen...
7. Verachtung
8. Am Ende Stirbst Du Allein
Todbringerin (2024)
Ellenbogengesellschaft (2022)
Triebe (EP) (2021)
Lebensnehmer (2019)
Todbringer (2016)
Weltennacht (EP) (2014)
Ellende (2013)
Rückzug In Die Innerlichkeit (EP) (2012)
Datum vydání: Pátek, 30. srpna 2024
Vydavatel: Self released
Stopáž: 50:11
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.